„Ministerstvo průmyslu prosazuje kvůli ochraně ovzduší masivní podporu aut na zemní plyn. Ta přitom nejezdí o nic šetrněji než vozy na naftu či benzin,“ tvrdí článek MF DNES (31. 8. 2015). Vše přitom staví na porovnání emisí oxidu uhličitého v gramech a na ujetý kilometr. „Kdo zpochybňuje ekologický přínos CNG musí být demagog nebo tomu nerozumí a účelově používá pouze data o oxidu uhličitém,“ reaguje ředitel divize Speciální obrábění a výroba MOTOR JIKOV Strojírenská a.s. Jiří Slíva.
Vozidla na zemní plyn totiž zcela prokazatelně produkují výrazně méně škodlivin než vozidla s klasickým pohonem. A to nejen dnes sledovaných škodlivin – oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, uhličitého, pevných částic, ale také i karcinogenních látek – polyaromatických uhlovodíků, aldehydů, aromátů včetně benzenu.
„A nejedná se o nějaké jednotky procent. Karcinogenních oxidů dusíku je oproti klasickým motorům o 80 procent méně, oxidu uhelnatého o 90 procent méně, sloučenin CmHN, což jsou parafiny, olefiny a aromáty o 70 až 100 procent méně. V podstatě na nulu klesají emise pevných částic, které jsou u naftových motorů považovány z důvodu mutagenních a karcinogenních účinků za nejškodlivější,“ vypočítává Jiří Slíva a dodává „jakékoliv pochyby o ekologickém přínosu CNG jsou úplně zcestné.“ CNG má proti klasickým palivům výhodu i při případné havárii, odpadá jakákoliv kontaminace půdy či vody kapalným palivem.
Autor článku do kalkulace emisí oxidu uhličitého započítává i fakt, že se CNG dováží v průměru čtyři tisíce kilometrů. „Plyn se ale dopravuje zjednodušeně řečeno potrubím od přírodního zdroje až k plnicí stanici, tímto žádné emise nevznikají,“ podotýká Jiří Slíva. I tak ale vycházejí emise oxidu uhličitého o deset procent nižší než u benzinu.
MOTOR JIKOV Strojírenská a.s. nabízí zákazníkům kompletní paletu plnících stanice CNG od malých takzvaných domácích plniček přes plničky firemní až po velké veřejné stanice.
